- Hlavní strana
- Snímkování
Snímkování
Cílem snímkování je, na rozdíl od archivace dokumentů, zachytit co nejpřesněji stav webové stránky nebo stránek v daném okamžiku, a to například za účelem pozdějšího prokázání faktu, že se něco v daný okamžik na stránce nacházelo, nebo naopak nenacházelo. Praktických možností využití je celá řada, pro příklad uveďme:
- prokázání zneužití fotografií jejich uveřejněním na webu bez příslušné licence
- prokázání splnění povinnosti (uložené zákonem nebo regulátorem) o zveřejnění určitých údajů nebo dokumentů na vlastním webu
- prokázání nesplnění povinnosti úřadu uveřejnit dokument na úřední desce apod.
Výše uvedené lze bez použití složitých technických prostředků vyřešit návštěvou notáře, který stránku (obvykle) vytiskne a po zaplacení příslušného poplatku (cca 6000Kč) ověří. Takto pořízený důkaz je na základě fikce pravosti považován za prokazatelný, dokud není zpochybněn. Z technického pohledu je ovšem toto zpochybnění poměrně snadné. Stačí si položit několik otázek:
- jaké bylo skutečné URL stránky, která byla vytištěna? Bylo to opravdu to, které je uvedeno v hlavičce výtisku, případně to, které notář do prohlížeče zadal?
- vypadala stránka tak, jak byla vytištěna, nebo se výtisk od zobrazené stránky liší?
- jsou zobrazená data opravdu uložena na serveru, jehož URL jsme zadali?
Naskýtá se i otázka další: "Než dojdu k notáři, bude neprávem zveřejněný obrázek stále ještě na webu?" Je tedy více než vhodné výše uvedené problémy řešit technickými prostředky, a to ve dvou rovinách - uložení co nejkomplexnější sady souvisejících dat, zabezpečení dat z hlediska obsahu a časového okamžiku pořízení. Ukládaná data jsou obvykle následující (podle úrovně prokazatelnosti snímku):
- uložení otisku stránky (screenshot)
- uložení zdrojových dat (HTML, CSS atd.)
- uložení aktuálních informací o URL (vlastník domény apod.)
- zachycení příslušných síťových paketů
Balík takto pořízených dat je následně nutné zakódovat (hash), opatřit časovým razítkem a elektronickým podpisem.
